První vajíčko

Byl začátek června a my toužebně očekávali první snůšku vajíček. Manžel každý den pečlivě kontroloval místa, kam by měly slepičky začít snášet. Jenže vajíčka pořád nikde. Podle prodávajícího měly začít snášet na konci května, ale ještě v polovině června nebylo ani jedno vajíčko.
Když 29.června přinesli děti domů vysvědčení, manžel přinesl  NAŠE PRVNÍ VAJÍČKO.

Králíci u slepic

Pozorní čtenáři blogu si jistě všimli na fotkách v předchozí rubrice postavených králíkáren.
Takže v krátkosti, když už byly slepičky zabydlené, začal manžel svou představu o hospodářství rozvíjet dále.
"Co takhle koupit králíky?" přišel jednoho dne s otázkou.
"A kam postavíme králíkárny?" ptala jsem se.
"No přece ke slepicím". Odpověděl tentokrát pohotově manžel.
No dobrá, proč tedy ne. A tak jsme opět zasedli ke svým počítačům a začali hledat inzeráty s názvem "prodám králíky". A měli jsme úspěch.
Králíkárny jsou plné a manžel přemýšlí co dál :-).

Nový začátek - Slepice na parkovišti

Po 15-ti letech a razantním zdražení vajíček v obchodech jsme se rozhodli pro koupi nosných kuřic.

Jenže kam je dáme? Zněla oprávněná otázka mého manžela :-).

Na parkoviště! Odpověděla jsem pohotově já, která má obrovskou fóbii z jakýchkoliv opeřenců.

A tak jsme začali stavět kurník a oplocovat jediné území, na kterém nestály auta.

Ale nastal problém, po mladých kuřicích jakoby se zem slehla. Po dlouhém pátrání na netu, manžel našel vysněný inzerát - Kuřice na prodej!!! a po telefonickém hovoru dokonce i volné k prodeji.

A tak se jelo....

Dnes se nám na parkovišti prohání 14 slepiček.
Na fotkách vidíte i králíkárny, ale o tom až příště ......