neděle 12. srpna 2012

Peripetie s pozemky

Tak jak jsem psala v předchozích příspěvcích, manžel přemýšlel co dál. Stále se vracel ve vzpomínkách k tomu, jak měl před 15-ti lety ovečky a jak to bylo fajn. Jenže ovečky už by jsme na parkoviště fakt neumístili, takže se začaly řešit pozemky.
Nejdříve jsme zkoušeli hledat prodej pozemků i s domem, jenže někdy mi přišlo, že lidé nevědí co za to chtít. Pak nás napadly dražby nemovitostí. To už bylo něco jiného. Našli jsme v okolí Vrchlabí dvě dražby. Jedna měla méně pozemků a nakonec se stejně nekonala a druhá dražba měla celkem 3ha pozemků. Této dražby jsme se nakonec účastnili, ale ty nervy!!! Dražbu jsme vyhráli, ale nastal nečekaný problém. Když jsme jeli nemovitosti převzít, pán na nás mával s insolvenčním návrhem v ruce :-(. A tak jsme zase byli tam kde na začátku.
A tak jediná a poslední šance jak získat dostatek pozemků tady ve Vrchlabí byl pronájem pozemků od města. A to se nakonec taky zdařilo. Ovšem jestli někdo někdy jednal o něčem se státními úředníky, ví, že je to běh na dlouhou trať, několik návrhů, několik schvalování a vyřizování na čtyři měsíce. Nakonec máme pronajaty 2ha půdy a na něm naše malé hospodářství.